Cizinec člověk

Včera v noci zazvonil zvonek za dveřma stojí cizinec člověk.
Říkám mu: ,,Řekni mi odkud jsi a já ti řeknu jak jsi oblíbený!“
Jeho pohled klouzal po všem co bylo okolo nás.
Pocházím z tak veliké dálky že by ti tvůj život nestačil,
celý tvůj život by ti nestačil, abys pochopil odkud jsem.
Přeplul jsem moře nekonečně dlouho a pod hladinou…
Pod hladinou pluli oceloví žraloci a říkali mi:
,,Na druhé straně své minulosti budeš mít štěstí v hrsti!“
,,Modlil jsem se ke hvězdám,“ to říkal, ale možná jen sám sobě.
Modlil jsem se tiše jen abych je nevzbudil, abych je neprobudil.
Uvařil jsem vodu a váhám jenom mezi čajem a kávou.
Pustil jsem počítač a televizi, ale on usnul, člověk nikdy neví…
Mé řetězy jsou lehčí nežli jeho usnul a dýchá.
Leskne se potem orosené čelo leskne se potem.
Co z nás zbude když nás bude, užírat strach.
Až tě bezmoc zbaví soli v slzách budeš tu jako já za dveřma stát.