Chvíle

Chvíle když se ráno budíš
nevíš zda spíš či zda se nudíš
nejsi tady nejsi tam
optej se taky když se ptám
Chvíle před rozedněním
blíží se světlo zatím není
milenec vchází do dveří
tak krásnej nikdo nevěří
Chvíle než otevřeš oči
zeptáš se a otázka skočí
přitom v žilách tuhne krev
ne každej najde odpověď
Chvíle rozednění
člověk vlastně je i není
je těžký říci ti ne díky
ve tmě se leskne střenka dýky
Znáš ji chvíle kterou dláždí tváře
některé mají svatozáře
a jejich oči slibují
my jsme ti kdo se nebojí
Chvíle než otočíš hlavou
někdo říká nashledanou
koberec tančí pod nohou
zkus mi říct’ že náhodou
Chvíle před setměním
člověk je i není
těžko říci ti ne díky
nejsem postava pro pomníky.
Silnice končí kdesi v polích
někdo je rád někdo se bojí
… někdo se někdy i rád bojí.